Základem dobře provedené dřevostavby je konstrukční ochrana, která chrání nosnou konstrukci před vnějšími vlivy, a to především nežádoucí vlhkost v konstrukci. Vlhkost bývá v nadměrném množství zdrojem problémů – plísně preferuje dřevo o vlhkosti nad 20 procent. Dřevo (KVH hranoly) využívané v moderních dřevostavbách jsou proto vysušené na vlhkost 15 – 18% a jsou pro plíseň nehostinné. Díky vhodnému provedení všech detailů i technologií v průběhu realizace stavby je možno napadení dřeva plísní či škůdci minimalizovat. Proto volím jako konstrukční systém difuzně otevřenou skladbu konstrukce, která přirozeně absorbuje a propouští přebytek vlhkosti v konstrukci ven.
Dřevostavby
Mýty o dřevo stavbách
Plísně a škůdci ve dřevě
Dřevo je hořlavý materiál, a proto dřevostavby snadněji vzplanou a shoří
Zní to jako paradox, ale dřevěné konstrukce jsou požárně velmi odolné. Je to zapříčiněno zuhelnatěním povrchové vrstvy, která vzniká při požáru na nosných prvcích. Při požáru pronikne oheň do zhruba dvou až třícentimetrové hloubky a jeho další postup se výrazně zpomalí či zastaví, protože povrchová vrstva zuhelnatí a brání přístupu kyslíku. Při každém požáru je totiž pro obyvatele nejnebezpečnější vzplanutí interiéru, nábytku, textilu a spotřebičů.
Lze říci, že dřevo hoří předvídatelným, spočitatelným a do určité míry řiditelným způsobem, což je jeho obrovská výhoda při hašení požáru. Tuto skutečnost zahrnují všechny technické normy, podle nichž se musí dřevěné domy stavět. Parametry každé dřevěné budovy musí zaručit dostatečnou dobu na evakuaci lidí v řádu desítek minut.
Dřevostavby poškozují životního prostředí tím, že se kácí lesy
Nezapomeňme, že dřevo je obnovitelný materiál, který se dá nahradit. Na výrobu jedné hliněné cihly, jednoho kilogramu cementu, vápna, skla, betonu nebo oceli spotřebujeme daleko více energie než na jeden dřevěný trám. Dřevostavby jsou z jediné plně obnovitelné tuzemské suroviny. V současnosti máme celkově dvojnásobnou zásobu dřeva v lesích než za první republiky. Přitom míru využití dřeva ve stavebnictví máme horší než například Portugalsko, které je téměř bez lesů. Roční přírůstky dřeva v našich lesích jsou o jednu čtvrtinu vyšší než jeho plánovaná těžba. Takže o poškozování životního prostředí nebo neúměrném kácení nemůže být řeč. Problémem je, že české dřevo mizí hlavně na zahraničním trhu.
Dřevostavby mají horší tepelně izolační vlastnosti než zděná stavba. Je v ní tedy větší zima a hůř se vytopí
Nesporná výhoda dřevostavby oproti zděnému domu je v tom, že po zatopení v dřevěném domu máte téměř okamžitě teplo, oproti zděnému domu, kde trvá delší dobu, než stěny naakumulují teplo a začne se oteplovat místnost. Většina dřevostaveb má nesrovnatelně lepší tepelně izolační vlastnosti než zděná stavba. Je to dáno principem konstrukce. Dřevěný rám je totiž ve většině případů vyplněn tepelnou kontaktní izolací. Takže konstrukce je jak nosná, tak tepelně izolovaná.
